Atlas piv

Před pár dny jsem se vrátil z Řecka a jelikož to nebyla návštěva první, podělím se o pár postřehů o řeckých pivech a vývoji pivní kultury, jak jsem ji vnímal.

Při svých prvních návštěvách Řecka před více než 10ti lety (Atény, ostrov Aegina naproti Aténám, Kréta, Korfu) jsem byl vcelku zklamaný z chudičké pivní nabídky. Triumvirát neutrálních europiv Mythos a Heineken a jen o fous lepšího Amstelu občas narušovala Alfa, nějaký nudný německý pils či lahvový americký Budweiser.
Na většině z těchto piv bylo nejpříjemnější vlastností, že byla studená. Čili za pivem se tehdy do Řecka opravdu cestovat nedalo.


Pohled, který zná asi každý, kdo někdy navštívil Řecko



O to větším překvapením pro mě byla letošní (2016) návštěva ostrova Korfu neboli Kerkyra. Korfu má pověst turistického ostrova, ale jen pár set metrů za rušnými letovisky obvykle začíná "pravé Řecko", silničky v horách, olivové háje, kamenné vesničky v kopcích, bílé domy a kostelíky... Navíc západní pobřeží je ještě čistší, divočejší a "řečtější" než východní. A právě na západním pobřeží se v letovisku Arilas (kousek od Agios Stefanos) nacházelo první řecké pivní překvapení: pivovar, vařící pod značkou Corfu Beer.

Pivovar na Korfu

Jelikož není úplně snadné se dopátrat, kde se pivovar nachází, dodám, že v Arilas se od infocentra u pobřeží dáme silničkou nahoru (od moře) a cca po 1 km vyjedeme/vyjdeme kopec, kde se už na levé straně před benzínovou pumpou nachází pivovar.
GPS: 39.7494461N, 19.6568972E



Pivovar v Arilas, vařící pivo značky Corfu Beer


Bohužel, prohlídky jsou jen v sobotu (což jsem si chytře předem nezjistil), takže na mě zbyl jen pohled na CK tanky a pivovarskou prodejnu, kde jsem se alespoň zásobil.
Sortiment se skládá z těchto položek:

• Royal Ionian Pilsener (mírně "připálený" slad, jinak celkem standardní a slušně pitelný ležák)


• Ionian Gold (jednoduchý, vyvážený a výborně pitelný)


• Dark ale bitter (mírně vodový, průměrný tmavý ležák)


• Amorosa Weiss (mírně vodová a vcelku obyčejná pšenice)


• Red ale (plošší, méně chmelený, pitelný


• Contessa IPA (ještě ochutnám)


• Ionian epos (ještě ochutnám)


• 1842 Lemon Ginger beer



Corfu Amorosa Weiss


V pivovaru jsou lahvová piva za lidovou cenu okolo 1 EUR, dají se dost často koupit i v obchodech na ostrově (samozřejmě dráže, okolo 1,60 EUR) a sem tam je mívají i v restauracích za cenu srovnatelnou s mezinárodními patoky.

Pivovar se snaží popularizovat pivní kulturu a pořádat pivní festivaly a příští rok (2017) by měl být festival na téma Česká a Slovenská republika, takže - pivaři, vzůru na Korfu!



Nabídka se zlepšuje


Druhým příjemným překvapením bylo zpestření pivní nabídky obecně. Kromě Corfu Beer jsem měl párkrát Fix, což je takový sladovější, lehoulince "připálený", ale jinak vcelku povedený kousek, jenž měl z řeckých ležáků asi nejvíc charakteru.

Též jsem velmi často narážel na Alfu, jejíž pozice na trhu se za 10 let patrně dost zlepšila. To je také "hladký" a čistý (až neutrální), ale určitě příjemnější a poctivější ležák, než všudypřítomný a provařený Mythos.
Kromě ležáku začala Alfa vařit i pšeničné pivo (Alfa Weiss) a to bylo překvapením asi nejpříjemnějším - byla opravdu výborná, čistá, harmonická, pitelná, přitom plná, v chuti znatelné banány i jemné aroma hřebíčku, zkrátka taková, jaká má dobrá pšenice být! A musím říct, že by větší část českých pšenic strčila do kapsy.



Pšeničná Alfa na stylovém pozadí - za šikmou hladinu může jistě čočka fotoaparátu :-)


Na německé pilsnery jsem také občas narazil (Kaiser, Berlin a další), ale žádný mě kvalitativně nezaujal (natož aby mě nadchl) a vzájemně si byly dost podobné.

Nepivaře snad potěší, že nijak neobvyklým zbožím nebyly ani cidery; zde zřejmě zapracovala distribuční síla nadnárodních pivovarských skupin.

Jak z mých poznámek vyplývá, situace se v Řecku zlepšuje alespoň po té pivní stránce a minimálně na Korfu je z čeho vybírat: měřeno čistě počtem a pestrostí nabízených piv by místní řecké obchůdky patrně trumfly stejně velký běžný český obchůdek.

Gia mas!